Arcidiecézní setkání mládeže sobota 19. 3. 2010 v Praze Kobylisích

Nejdřív jsem uvažoval, zda se letos také zúčastním Arcidiecézního setkání mládeže v Kobylisích, ale nakonec, i po doporučení jsem se rozhodl, že jo. (Měl jsem i jiné možnosti, jak strávit sobotu). A udělal jsem dobře. Na setkání mládeže, i když jsem patřil k těm starším se mi líbilo. Rozhodně není pouze pro ty mladší. Nejdřív se mi líbila a oslovila mě, přednáška mého oblíbeného biskupa Karla Herbsta. Dále byly velice zajímavé skupinky - programy o menším počtu lidí. Dopoledne bylo možno si vybrat asi z kolem 10 témat a odpoledne myslím že ze 6 témat. Podle své zkušenosti, i z minulého roku, soudím, že všichni jejich organizátoři je měli velice dobře připravené a byly velice podnětné, kreativní a člověka obohacující. Skupinky byly například o tom, zda žít spolu před svatbou, nebo ne; beseda s novinářem a rozbor první stránky nějakého deníku, jak vznikla; skupinka na téma obrácení; skupinka s odborníkem o evoluci; skupinka s kardinálem Miloslavem Vlkem, kde bylo možno se jej před odchodem (myslím, že do důchodu) zeptat na cokoliv, a další zajímavé skupinky.

Já jsem byl dopoledne na skupince s mladým knězem P. Jendou Barborkou, kterého už jsem trochu znal z několika duchovních obnov pro mladé muže v Pražském semináři. Jednalo se o skupinku o obrácení. Otevřeně nám povyprávěl o celém svém životě a jak uvěřil v Ježíše. Nebyl žádné neviňátko, v mládí dokonce s kamarády i kradl. Ale měl hodně príma rodiče a on taky v jádru nebyl špatný člověk. Teď se v jedné farnosti (už si nepamatuji, kde působí), věnuje ještě s jedním knězem mimo jiné i práci s mladými romy, které si všiml ve svém okolí. I tento zápal na něm dost obdivuji. Učí je například hip hop, který se kvůli nim učí tančit. Na skupince jsme si jej i trochu vyzkoušeli.

Na odpolední skupince jsem byl na interaktivní přednášce manželů Imlaufových o tom, zda je dobré žít spolu před svatbou. Skupinku měli velmi dobře připravenou a zajímavou, s přednáškami na takováto témata mají totiž už velké zkušenosti. Zde se mi líbilo hlavně to, že všechny důvody proč nežít spolu před svatbou, které uváděli, nebyly spojeny s vírou. Je tak možno s nimi polemizovat i s nevěřícími a mimo jiné snažit se spolu co nejlépe žít i když například mám problémy s vírou a duchovním životem.

Dále bylo dost času na popovídání si, nebo se seznámení s novými i starými kamarády, byla i možnost si zahrát nějaký sport, nebo si zkusit nějakou rukodělnou, nebo taneční aktivitu. Na závěr byl koncert kapely CREDENC, které hudba se mi celkem líbila.

Tímto bych chtěl i poděkovat všem, kdo se o toto Arcidiecézní setkání mládeže zasloužili a investovali do něj své síly a čas a Vám ostatním nabídnout inspiraci, například k jeho návštěvě příští rok.